Archiv článků TV-Nora

Oficiální Archiv TV-Nora spol. vás vítá!

Shrnutí a výroční články

Rok po vzniku Republiky Tercie A

28. listopadu 2009 / 1. letna 2

205 - Kvarta A dneska slaví nový rok. Před rokem totiž vznikla Republika Tercie A (RTA) a od jejího vzniku terciánský kalendář počítá. Novému roku předcházelo pět dnů lidových oslav řadících se ještě k roku jedna.

Před rokem tu byly zveřejněny hned po sobě čtyři vcelku obsáhlé články. To na počest vzniku republiky. Pojednávaly o roli 28. listopadu greg. v dějinách třídy o státních útvarech v naší třídě (v Primě a v Sekundě) a o tom, jakou cestou musela RTA projít od podoby nápadu v hlavách republikánů až po kompletní první vládu.

 

Ten den byl velmi významný - pamatuji si dokonce, jaké jsem měl na sobě tričko. Hned jak jsem přišel domů, napsal jsem čtyři zmíněné články a poslední dopsal těsně před odchodem do Květnice. Vzpomínám si, jak jsem v noci ležel na matraci, při velmi silném světle staré lampy, ve svém pokoji a modrou propiskou psal text budoucí hymny. Ta byla bez připomínek schválena 3. prosince 2008 / 6. letna 1. Po zhasnutí světla jsem ležel obličejem do tmy ke stropu a prožíval krásný pocit, že se po téměř sedmi měsících anarchie (nepočítaje letní prázdniny) podařilo obnovit republiku.

 

Myšlenka na sestavení kalendáře, který by počítal letopočet od vzniku RTA byla někým (nedochovalo se kým) navržena 2. prosince 2008 / 5. letna 1 a byly projednána a bez problému první vládou schválena spolu se státními symboly (vlajkou a znakem) o dva dny později. Terciánský kalendář (zkratka terc., terts. či tert.) začal tedy oficiálně v RTA platit vedle toho gregoriánského (zkratka greg. či krek.) 4. prosince 2008 / 7. letna 1.

 

"Dále se jednalo o novém kalendářním systému. Ten by spočíval na stejných principech jako francouzský revoluční kalendář. Rok, který by začínal 1. lednem - 28. listopadem - by se skládal z 12 měsíců po 30 dnech a 5 (v přestupných letech 6) dnů lidových oslav na konci roku (23. až 27. listopadu, resp. i 22. listopad). Měsíc by se dělil na 3 dekády po 10 dnech, jejichž názvy mají být teprve vymyšleny, názvy měsíců mají zůstat stejné. Vláda tento návrh vcelku bez problémů přijala."

 

Ještě poměrně dlouhou dobu se řešily názvy dnů v dekádě. 20. ledna 2009 / 24. unora 1 druhá vláda rozhodla, že sedm původních názvů (pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle; terciánsky ponteli, uteri, streta, tsvrtek, patek, sopota, netele) zůstane a vymyslí se pouze další tři. Další den Senát vytvořil dočasné ministerstvo pro Vytvoření názvů dnů v dekádě, do jehož čela Státní rada dosadila P. V. (ten 13. ledna 2009 / 17. unora 1 ztratil po konfliktu s vládou křeslo ministra obchodu), který přislíbil jejich vytvoření do jednoho dne.

 

To se však trochu protáhlo, přesné datum předložení se neví, je však pravděpodobné, že to byl 27. leden 2009 / 1. presen 1, kdy je první zmínka o tom, že již byly vytvořeny. Den poté byly poprvé zveřejněny: guru, sarkan a thysis, terciánsky kuru, sarkan a t'isis (čtěte týsis). Státní rada čerstvě zvolené třetí vlády je sice schválila, ale Senátem neprošly. Ministerstvo pro Vytvoření názvů dnů v dekádě bylo zrušeno a věc zůstala pořád otevřenou. Zamítnuté názvy se však začaly běžně používat, i když ne oficiálně.

 

Ve druhé polovině presna přišla krize a válka se Sekundou B a na názvy dnů v dekádě se zapomnělo. Válka dopadla neslavně: i když nepřítel 16. března 2009 / 19. tupna 1 kapituloval, tak k naplnění kapitulační smlouvy nikdy nedošlo. Dění v RTA poté stagnovalo, ale pozornost se mimo jiné (vytváření správních celků na území RTA) soustředila opět na názvy dnů v dekádě.

 

Čtvrtá vláda krátce po svém svolení problém názvů dnů v dekádě po téměř pěti měsících od schválení kalendáře vyřešila. 2. dubna 2009 / 6. kvetna 1 se o návrhu P. V. hlasovalo znovu, s ohledem na to, že se jím navržené názvy v neúřední rovině používaly, a tentokrát prošly oběma institucemi vlády.

 

Každá vláda od vzniku RTA až do toho dne něco pro kalendář udělala. Republika však měla vlád pět... Co udělala ta poslední? Republiku 28. května 2009 / 2. tserventse 1 zrušila - s tím že můžeme být rádi, že předtím nezrušila kalendář. Pouze vytvořila nový, tzv. Halleyův, ten se však narozdíl od terciánského či gregoriánského v naší třídě nepoužívá.

 

Před více než dekádou vyvstal problém, že pět (v případě přestupního roku šest) meziročních "dnů lidových oslav" nemá své názvy narozdíl od obyčejných dnů v dekádě a nevědělo se ani jak vyjádřit tyto dny ve zkráceném zápisu dne (kupříkladu 1. leden je 1. 1., ale 1. den lidových oslav?) uvažovalo se mezi 1 jakýmsi 13. měsícem a zkratkou dlo a neoficiálně byla vybrána druhá možnost. Pořád se však neví, jak tuto skupinku výjimečných dní pojmenovat. O tom možná rozhodne až potenciální republika ve Kvartě A pokud by během této dekády po včerejším nerozhodném referendu vznikla.

 

To je vše, byla to taková historie terciánského kalendáře, který je v dnešní době hojně používán. Také jsem chtěl připomenout okamžiky toho slavného dne před rokem, ale na přesnější informaci si přečtěte již zmíněné čtyři články. Doufejme, že v této první dekádě druhého roku vznikne nová republika a ta dořeší i poslední detaily na terciánském kalendáři. Jinak přeji pěkný zbytek večera,

 

Firefox

 
Děkujeme vám za návštěvu! Dotazy směřujte sem.