Archiv článků TV-Nora

Oficiální Archiv TV-Nora spol. vás vítá!

Deník Desmonda Forda

Červen 2010

Přemýšlím, jak to mám všechno napsat. Za prvé nevím, jestli mi vyzbyde tolik papíru na psaní, za druhé musím jen doufat, že mi nedopíše propiska a jestli vůbec budu schopen napsat pár souvislých vět s tím, jak se mi stále třesou ruce. Proč vlastně tenhle deník píšu? Sám nevím. Asi abych si zkrátil čas, než to přijde. Ale otázka je: než přijde co? Na co tu čekám? No, tyhle filosofické otázky vás určitě nezajímají...

Červen 2010

Z břicha už mi krev přestala téct. Mám kliku. Zatím. S hlavou to ale bylo horší. Bolela mě jako střep. Od bolesti se mi občas zamlžily oči. Ještě, že mám zvýšenou imunitu vůči bolesti. O tom vy vlastně nevíte, takže dál...

Červen 2010

Ani nevím, jak dlouho jsem odpočíval. V téhle rakvi čas běží neuvěřitelně pomalu. Jedno ale vím. Můj zdravotní stav se zhoršil. Krev už mi sice tolik netekla díky tomu, že jsem rány obvázal svou košilí, ale začínala se mi motat hlava. Zajímalo by mě, jaká asi smrt bude. Bude to bolet? Doufám, že ne. Za tu dobu jsem zažil bolesti až dost, o další rozhodně nestojím. Mám ale málo času a vás, aspoň doufám, zajímá co se dělo dál...

Červen 2010

Doufám, že mi ty baterky ještě vydrží. Pokud přestane svítit, psaní v téhle rakvi by pro mě bylo docela problém. Ale k věci. Do téhle chvíle ten příběh nebyl „nic moc“, tohle snad bude lepší. Poslali mě do první akce...

Květen 2010

Jak tu teď tak ležím, tak si uvědomuji, jak jsem vlastně měl bizarní život. Bylo to jako sen. Přesně jako ve filmech. Přijdou tajemní chlápci s nabídkou životní příležitosti, já to „přijmu“ (sice proti mé vůli ale přece) a pak ze mě udělají profesionálního zabijáka. Ale to už zase předbíhám. Ještě, že u sebe mám jako vždy nastartovanou tužku a papír. Snad mi to na celý ten můj „snový“ život vystačí...

Květen 2010

Začíná mi tu docházet kyslík a je tu celkem těsno. Doufám, že tenhle deník někdo vůbec objeví, i když kdo by jen tak otevřel rakev na hřbitově. Možná hrobník. Ale ten asi ne. Nebo vykradač hrobů. To už je pravděpodobnější. Ale to vás asi nezajímá, takže pokračujme...

Květen 2010

Válím se tu v obrovské kaluži krve. Skoro se začínám bát, abych se neutopil, když jsem v malé rakvi. I když to bych asi dřív vykrvácel, než by se tahle rakev naplnila mou krví, ale k tomu se dostanu. Teď bych měl pokračovat ve vyprávění...

Duben 2010

Z břicha mi začalo téct obrovské množství krve. Nevím, co mám dělat. Jediné, na co jsem se zmohl bylo to, že jsem si na břicho hodil svou už tak dost špinavou a potrhanou košili. Aspoň o trošku jsem tím zmenšil krvácení. Ale to mi asi nepomůže, pokud mám žít dál a dopsat tenhle deník. Takže abych pokračoval...

Duben 2010

Začíná mě bolet už i hlava. Nejspíš na tom jsem hodně špatně. Jak by mi taky mohlo být dobře, když jsem ještě před hodinou stál na šibenici a před dvaceti minutami jsem měl v břiše šíp. Ale to už předbíhám. Budu muset pokračovat tam, kde jsem minule skončil...

Březen 2010

Rozhodl jsem se, že si budu psát deník pro případ, že bych doopravdy zemřel. Nikdy nevíte, co může číhat za dveřmi. Proto bych taky chtěl zaznamenat to, co jsem za svůj život udělal. Není toho zrovna málo, protože osud mi přichystal ne zrovna lehký život. Takže proto tu teď ležím nejspíš na smrtelné posteli s dírou v břiše, krvácím, bolí mě žaludek - snad ještě deník stihnu dopsat. Kdyby ne, tak... Doufejme, že se to nestane a že tenhle deník aspoň k něčemu bude. Docházejí mi síly, takže bych si měl pospíšit. Takže...

1  
2  
3  
 
Děkujeme vám za návštěvu! Dotazy směřujte sem.