Archiv článků TV-Nora

Oficiální Archiv TV-Nora spol. vás vítá!

Kulturně - společenské

Poslední výprava do Šachty přinesla senzační objevy

16. března 2013 / 19. tupna 5

Až na konec Šachty


Šachta - Jaro je skoro tu a s ním i výpravy do Šachty! Ta první se uskutečnila před týdnem a přinesla dechberoucí objevy - tajná místnost, o které možná nikdo neví. V nelidských podmínkách naši šachtaři odklízeli překážky, otvírali poklopy, ale Šachta stále pokračovala. Má vůbec konec?

Šachta byla objevena 4. listopadu 2012 / 13. prosintse 4. Její objevení způsobilo mezi A-septimány obrovskou senzaci. V dalších dnech bylo do šachty podniknuto několik výprav, během kterých se udatní šachtaři dostali například pod pódium v tělocvičně nebo až do kotelny. Šachta však kousek za odbočkou do kotelny končila poklopem, který představoval pro výpravy vskutku velkou překážku. Nevýslovné nadšení z jeho otevření vystřídaly záhy pochyby, zda bude možné pokračovat, neboť za poklopem se nacházela hromada bordelu. Někteří tvrdili, že půjde odklidit, jiní však zastávali skeptičtější postoj. Touto tíživou nejistotou se podzimní výpravy skončily 30. listopadu 2012 / 3. letna 5 a na dlouhou dobu opanoval Šachtu neskutečný chlad bránící jakémukoliv vstupu.

 

S ustupující zimou se ale otázka Šachty stávala znovu aktuální. Během minulého týdne padlo definitivní rozhodnutí, že první výprava v letošním gregoriánském roce se uskuteční v pátek 8. března 2013 / ponteli 11. tupna 5. Toto rozhodnutí bylo navíc podpořeno skutečností, že nám odpadala fyzika. Šachtaři se na výpravu pečlivě připravili: kromě speciálních šachtových oděvů, baterek, roušek či respirátorů, přinesl P. Š. všechno potřebné nářadí na zdolávání překážek, bez jehož pomoci by se výprava stěží někam hnula.

 

Každý končil jinak, takže do Šachty se nešlo najednou. S klíčkem od tělocvičny, který byl geniálně promyšlenou operací na podzim získán, se dají odemknout i skleněné dveře od skříněk na ochoz v tělocvičně. První várku tvořili zkušení šachtaři J. Š., L. Kn. a V. Č., a poprvé do Šachty zavítali také V. Ch. a M. Mi. Počátek výpravy měl charakter takové prohlídky Šachty pro nové šachtaře: navštívili prostor pod pódiem, kde viděli tajuplný nápis z roku 1993 od Monči ze III.E.; zavítali také do kotelny, což je asi největší senzace pro nové členy výpravy. Mezitím se dostavila i druhá vlna zahrnující P. Š. a J. M., a ti se hned pustili do odklízecích prací. Po odchodu V. Ch. a M. Mi., který na mnoha místech Šachty za sebou křídou zanechal zprávy o tom, že je sexy, se k úklidu přidali i ostatní. Zpoza poklopu se podařilo vyndat hromady úlomků a kusů kovu. Významnou část bordelu zahrnovaly i husté rezavé sítě s rámem - vlastně kovové desky. Doprostřed prací se připojil i J. Fa., který odklízel kusy dřeva pod skluzavkou (jeden úsek Šachty mezi odbočkou do tělocvična a odbočkou do kotelny). Zatímco P. Š. odklízel kusy za poklopem a předával je přes V. Č. a L. Kn. až ke vchodu do kotelny, kde je přebírali J. Š. a J. M. a ukládali do různých zapomenutých zákoutí v areálu kotelny. Po nějaké době se šli P. Š. a V. Č. nadýchat čerstvého vzduchu do kotelny, takže v odklízení pokračoval L. Kn. a J. Fa. podával. Po odklizení poslední vážné překážky se L. Kn. protáhl pod poklopem na druhou stranu. Šachta mírně stoupala (čemu už dříve nasvědčovala poloha poklopu, který byl částečně shora), ne však tak jako na skluzavce. Asi po metru či dvou se objevila ve stropě Šachty díra zakrytá dřevěnou deskou; v tomto místě se dalo postavit. L. Kn., a za ním i všichni ostatní členové výpravy, však pokračoval dál a po dalších dvou, třech metrech narazil na další poklop. Ale i v tomto místě, v prostoru před poklopem, chyběl strop.

 

Když se zde postavil, za zády se mu ocitla jakási dvířka či nějaké okénko, kterým přelezl do tmavé chodby. Byla krátká, vpravo končila dveřmi (dveře A), vlevo ale ústila do nemalé místnosti. Hned přispěchali i ostatní šachtaři a kdosi měl přínosný nápad s rozsvícením, neboť v místnosti byl nalezen vypínač. Objev místnosti vyvolal mezi účastníky výpravy obrovskou euforii, všichni se dojatě objímali, skákali radostí a s nadšením si prohlíželi místnost. Do toho velmi zblízka slyšeli hudbu ze zkušebny, která se zřejmě nachází šikmo nahoru od objevené místnosti.

 

V místnosti bylo několik stolků, skříněk a poliček, vše naplněno různými zbytečnostmi. Napravo (když se přijde ze zmíněné chodbičky) byly druhé dveře, které byly otevřené a za nimi další dveře (dveře B), pro změnu zavřené. Za zdí vedle chodbičky byl podlouhlý prostor (normální součást místnosti), ale byl zešikma a bylo zřejmé, že je nad šachtou. Na jeho začátku, ještě na rovné ploše ležela dřevěná deska - ta, pod kterou se leze cestou mezi prvním a druhým poklopem. Deska lze snadno odsunout a tak nabízí alternativní a možná i snazší cestu, jak se dostat z Šachty do oné místnosti či zpátky. V pravém vzdálenějším rohu byl ve zdi otvor do jiné šachty. Tato však asi po dvou metrech stoupala kolmo nahoru a byla zatarasena jakýmsi poklopem. L. Kn. ho zkoušel nadzvednout, ale byly na něm prý nějaké sklenice.

 

Co se týče levé části místnosti, té dominuje velká stará cisterna či kotel od parního vlaku nebo cokoliv jiného, co má tvar obrovského válce. O něco dál můžeme narazit na velkou větračku vystupující ze země a za ní umístěné kolečko, které podle všeho nelze zpoza větračky vyndat. Při průzkumu místnosti se vzhledem ke dveřím, které nešly otevřít, naskytla otázka, zda je místnost nějak využívána, zda sem někdo někdy chodí, ba zda dokonce o ní někdo vůbec ví.

 

Poté, co se členové výpravy dosyta nabažili úžasu z tohoto převratného objevu a potom co se památně vyfotili, nastal čas zamyslet se nad dalším postupem. P. Š. chtěl pokračovat dál v Šachtě a projít druhým poklopem. Jenže ten nešel moc otevřít, kvůli dvěma kovovým výčnělkům ve zdi, které patrně slouží právě k tomu, aby tento poklop šel špatně otevírat; navíc jejich odřezání by trvalo asi hodně dlouho. Naštěstí z něj vede nahoru do místnosti drát, který když někdo nahoře pevně drží a tahá, tak se pod poklopem dá proklouznout. Sám drát je ale velmi pozoruhodný, neboť vedle přes místnost patrně až k dřevěné desce a kolem jejího kraje zřejmě až k prvnímu poklopu. To by znamenalo, že v této místnosti byl kdysi zavedený důmyslný systém, totiž že když někdo v místnosti zatáhl za drát, otevřely se oba poklopy najednou! Bohužel napojení drátu na první poklop vzalo za své při jeho vypáčení našimi šachtaři. Ale nic jiného dělat nešlo, tento geniální vynález musel zaniknout, aby mohl být vůbec objeven.

 

Pokračování v průzkumu Šachty přineslo velmi trpké výsledky: Šachta se po několika metrech stáčela nahoru, dopředu už nepokračovala. P. Š. se ocitl v plechovém zakončení větrací šachty a podle hlasu se po chvilce hledání zjistilo, že je uvnitř zmíněné větračky v levé části místnosti. Jakkoliv byla tato situace úsměvná, znamenalo to jediné - Šachta definitivně končí. Její větrací zakončení konečně vysvětluje její účel - tato místnost i kotelna jsou hluboko v podzemí, bez oken, takže Šachta byla pro ně jediný přísun vzduchu (její druhý konec je kousek za vchodem pod pódiem, kde končí neprůchodnou škvírou patnáct metrů nahoru na dvorek za školou). Druhá hypotéza totiž byla, že sloužila k rozvodu tepla z kotelny.

 

Řekněme ještě něco ke dveřím, které jsou kromě Šachty a druhé šachty jedinými vchody do místnosti. Dveře A vedou vlastně na opačnou stranu Šachty než kotelna, akorát o něco výš. A z kotelny se dá dostat ponad Šachtu k pingpongovým stolům, tedy dveře A povedou také tímto směrem. Dveře B vedou, zdá se, přímo směrem ke kotelně, možná že se dají z kotelny i vidět, možná že je od ní ještě něco odděluje. Oboje dveře jsou kovové, přímo pancéřové, velmi rezavé a nedají se otevřít. Jelikož bylo vidět (minimálně u dveří A), že nejsou zamčeny, objevily se domněnky, že jsou třeba přivařené nebo velmi zarezlé - v takovém případě by mohly jít vypáčit.

 

Těsně před návratem výpravy se ještě J. M. vypravil do té druhé, menší šachty (neboť L. Kn. už šel mezitím domů). Přitom celý podnik natáčel na mobil. Pro pochopení geniality celé situace je nutno si ho představit v modré (prachem pokryté, tedy šedé) bundě, s kapucí přes hlavu, s rouškou na puse a samozřejmě s brýlemi. Podařilo se mu ten poklop nadzvednout tak, že z něj něco spadlo, část toho přímo do šachty. Jeho video se v tuto chvíli bohužel přestalo nahrávat, takže ten nezapomenutelný okamžik nezůstal zvěčněn. Jeho hlava pomalu vykoukla z díry a ocitla se pod jakýmsi stolkem. Záhy se však setkal pohledem z očí do očí s… panem Heřmanským!!

 

Z šachty vylétla houska. Obrovské překvapení bylo umocněno její čerstvostí. Některým členům výpravy snad mohlo v tu chvíli projít hlavou, že se konečně dostali do KDM. Přišla další houska a hermelín a nakonec sám J. M., který celou situaci vysvětlil. Celá výprava propukla v nezadržitelný smích při zjištění, že právě nechtěně ukradla panu Heřmanskému svačinu. Ještě vtipnější ale byla představa pana Heřmanského, jak vidí, že se mu pod stolem z nějakého poklopu vyleze výše popsaný J. M. a ukradne mu svačinu.

 

Jak dopadla ta svačina? Jedna houska zapadla za nějaký stolek, byla ušpiněná, a tak asi zůstala v místnosti. Druhá houska a hermelín uzřely světlo světa, aby se záhy rozdělily. Hermelín byl potají vrácen panu Heřmanskému položený před dveře, houska však skončila na naší nástěnce, kde se jí mohou všichni občané naší třídy kochat!

 

Dobrodružství bylo zakončeno po vylezení z Šachty, když A-septimáni zjistili, že tělocvična je obsazená volejbalovým kroužkem, z velké části za účasti profesorů, proto se shodlo, že návrat po ochozu nebude nejšťastnějším řešením. Buď by se šachtaři prozradili nebo by se museli hodně pečlivě plazit, aby nebyli objeveni. Druhá alternativa vedla přes aulu, jelikož dveře spojující tělocvičnový prostor s parazitní místnůstkou za závěsem v aule byly odemčené. Problém byly zamčené vchodové dveře od auly. Byl tedy vyslán J. M., aby se proplazil ochozem a sehnal klíček od auly. To ale nebyl jednoduchý úkol, neboť M. Mor., hodila míč na ochoz, přímo k plazícímu se J. M. Míč se naštěstí odrazil zpátky dolů a náš hrdina tedy mohl pokračovat v cestě. Druhou překážku musel zdolat při půjčování klíčku na vrátnici, protože mu paní vrátná, v přesvědčení, že ho nikdy neviděla a že tu určitě nestuduje, nechtěla půjčit klíč. Ostatní (V. Č., J. Fa., J. Š. a P. Š.) mezitím čekali v aule schovaní za stolky s harampádím v obavě, aby do auly kromě J. M. nepřišel ještě někdo. Celá výprava nakonec skončila šťastně.

 

Další plán průzkumu spočíval zejména ve zdolání dveří v nově objevené místnosti a v pokračování přes byt pana Heřmanského dál. Někomu by se mohlo zdát jednodušší se tam dostat obvyklou cestou kolem malé tělocvičny a objektu σ, ale to není docela pravda. Od pana Heřmanského totiž vedou dveře do KDM (Křesťanský domov mládeže - budova s jídelnou, kam chodíme na obědy). A klíče od nich jsou v kotelně, která je zamčená. Skládá se z toho tedy taková adventura, totiž dostat se Šachtou do kotelny, vzít klíče od těch dveří do KDM, pokračovat Šachtou dál, přes onu místnost se dostat k panu Heřmanskému (pochopitelně v době, kdy by tam nebyl), což je vlastně u kotelny, akorát z druhé strany, a pak rovnou do sousední budovy. Toto všechno jsou ale pouze plány.

 

Včera se výprava do Šachty sice nekonala, přesto se však na ni nezapomnělo. Během velké přestávky totiž probíhala v nižších částech školy (od prvního patra dolů) celoškolní hra na schovávanou organizovaná Žákovskou radou naší školy. Během ní se V. Č., J. Fa., J. Ko., J. M., J. Š. a P. Š. ještě spolu s F. H. z Tercie B ukryli právě u pana Heřmanského. Od něj se dá oknem prolézt do zkušebny (tedy u pana Heřmanského bylo víc lidí, ale jen tito zmínění prolezli do zkušebny). Tam proběhl krátký průzkum terénu, zejména hledání styčného místa s objevenou místností. Místo bylo zřejmě lokalizováno, ale do té místnosti se ze zkušebny nijak dostat nedá. Na zpáteční cestě si šachtaři ještě prohlédli ten stůl, pod kterým J. M. vykoukl na pana Heřmanského. Dodejme, že tato skupinka ještě s několika dalšími schovku vyhrála, protože ji nikdo neobjevil.

 

Odpoledne zaujala J. Fa. a P. V. zeď v Klubovně u studny (místnost u pingpongových stolů, vedle schodů vedoucích nahoru ke skříňkám; je u ní studna, patrně ještě hlubší než ta v kotelně). Byla totiž po celé své délce dutá. Jak tak na ni ťukali, padly jim do očí kovové, přímo pancéřové, dveře. Je vysoce pravděpodobné, že to budou zrovna dveře A u východu z Šachty v nově objevené místnosti. Ze strany od Klubovny u studny jsou dveře opatřeny kladkou (někdy se tomuto zařízení říká také „visací zámek"), což by vysvětlovalo, proč se nedaly otevřít jsouce odemčené. Zároveň by to ale vyvrátilo hypotézu, že o této místnosti nikdo na škole neví.

 

To je ve zkratce stručný souhrn všeho podstatného ohledně posledních dnů a Šachty. Očekává se, že průzkum bude brzy pokračovat, avšak někteří se Šachty trochu obávají, neboť po poslední výpravě onemocněli asi čtyři šachtaři, takže se rozšířily zvěsti o vražedné bakterii (nebo spíš viru, protože v Šachtě sotva může přežívat živý organismus), která napadá každého, kdo vstoupí do Šachty a způsobuje mu záhodnou, ale nyní již obávanou šachtovou nemoc. Každopádně náš odvážný průzkumný tým to nemůže ani zdaleka odradit a zajisté se vydá na další výpravu, o čemž Vás budeme obratem informovat. Přeji dobrou noc,

 

Firefox

 
Děkujeme vám za návštěvu! Dotazy směřujte sem.