Archiv článků TV-Nora

Oficiální Archiv TV-Nora spol. vás vítá!

Kulturně - společenské

Objevily se nové prvky třídní kultury

5. února 2010 / 10. presna 2

205 / Náměstí Míru - Minulý týden se třídní kultura změnila zcela zásadním způsobem. Byla obohacena o dva velmi významné prvky. Jedním z nich jsou nové typy úkolů ve Stříhání, které se dosud nevyskytly. Druhou změnou je hra Propiska, která si velmi rychle získala značnou oblibu u velké většiny kluků.

Uplynul odpočinkový (aspoň pro většinu) týden po uzávěrce klasifikace (15. ledna 2010 / 19. unora 2 - přesně rok po neúplném podpisu alianční smlouvy Republiky Tercie A, zkráceně RTA, s primami) a studenty Kvarty A už v pondělí 25. ledna / sarkanu 29. unora čekala písemka z dějepisu na starověký Egypt, Indii a Čínu. Nové pololetí bylo znovu stvrzeno dalšího dne písemkou z biologie (teorie na mechorosty a kapraďorosty, poznávačka se z technických důvodu o šest dní posunula).

 

Jako součást výdechu po písemce se v čísi (nebyl jsem u toho, snad doplní moji kolegové) hlavě zrodil nový nápad na Stříhání: "Budeš mi vykat!", obrací se autor s nastavenou rukou na nejbližšího kluka. Během přestávky mezi šestou a sedmou vyučovací hodinou (biologií a zeměpisem) se tento nápad ohromnou rychlostí rozšířil.

 

Z vykání se hned odštěpila onikací větev, záhy bylo přidáno i oslovování "pane". Do začátku zeměpisu už bylo několik lidí, kteří se museli vítězovi na povel uklonit. Nový trend se však nenesl pouze ve znamení úcty a ponížení, brzy nabyl i jazykových rozměrů, kupříkladu zákaz používání akuzativu (4. pádu, nebo i zákaz dalších pádů) a s tím související nutnost používat všude, kde to lze pasivum (trpný rod). Takto tedy 26. leden 2010 / 30. unor 2 způsobil do jisté míry zlom ve stříhací kultuře.

 

Nová zábava pokračovala dále do vestibulu, stříhači začali dostávat spoustu nových nápadu, i když mnohdy i ze starších odvětví stříhacích typů. Jazykové Stříhání dosáhlo svého vrcholu - zákaz používání jazyka. V tomto případě J. Fa. nesměl mluvit česky ani slovensky a byl nucen používat esperanto či angličtinu. P. V. musel kupříkladu říct "vole" za každým slovem (tedy jako každé druhé slovo). Vrcholem dne však byli J. Fi. a M. Mi. J. Fi. se musel M. Mi. uklonit pokaždé, když mu to nařídil, musel říct "žbluňk" vždy, když M. Mi. tleskl a musel zatřepat nohou, když začal mluvit (tedy pokaždé, když řekl "žbluňk"). M. Mi. musel zase chvíli tancovat, když J. Fi. pískal. Takže v metru to pak vypadalo dost zvláštně, když M. Mi. tleskal, tancoval a nařizoval úklony, zatímco J. Fi. se mu klaněl, žbluňkal, třepal nohou a pískal...

 

Následující den - ve středu 27. ledna 2010 / ponteli 1. presna 2 se na počest začátku první presnové dekády konala matematická olympiáda, takže několik prvních hodin byla třída ve velmi prořídlé sestavě. Olympionici se vrátili začátkem páté volné vyučovací hodiny. Skupinka několika kluků (M. Mi., J. Fi., J. Š., V. Ch. a J. Fa., poté k nim přibyl i V. Č.) hledala vhodné místo ke strávení volné hodiny a našla ho v učebně 112. Učebna patřila před dvěma lety Republice Sekundy A a po jejím zániku (přibližně v polovině února 2008) získala samostatnost. Od podzimu 2008 se postupně dostávala pod vliv loňské Sekundy B a nevymanila se z něho ani po útoku RTA do 109-ky (19. února 2009 / 24. presna 1), ale až se skončením školního roku. Od začátku letošního roku 2009/10 náleží k neutrálním územím pedagogického sboru.

 

Na katedře (ale blízko studentské lavice) ležela propiska (či mikrotužka; o druhu této psací potřeby se ještě zmíním). Na základě rozvrhu této učebny se přišlo na to, že patří asi učitelce J. V., kterou má naše třída na angličtinu a polovina i na španělštinu, není to však jisté. Po chvilce konverzace a ničení nálezu dostal J. Š. nápad propisku vyhodit s tím, že kdo ji první chytí, vyhrál. Ze země ji jako první sebral J. Fa. leže na lavici. Druhé kolo bylo s houbou a třetí s tyčinkou Kinder Penguin (věnoval ji J. Fi.), kterou směl vítěz sníst. Poté se hrálo už jen se zdevastovanou propiskou. Bylo zavedeno pravidlo, že každý soutěžící musí na začátku sedět a hon za propiskou se může začít, až když začne padat dolů. Už během tohoto dne došlo k prvním zraněním. Hra skončila intervencí mírové jednotky pedagogického sboru L. D. do hrací učebny, který klukům předal výstrahu. Hrací propiska byla uložena u J. Ša.

 

Dalšího dne se předávalo "vysvědčení" (Poměrně dlouhá písemka z němčiny, která se měla hodinu před předáváním výpisů psát, byla odložena na příští hodinu němčiny, jinak by její psaní zasáhlo i do předávací hodiny...). Během předávání se očekávala spousta trapasů kvůli Stříhání, ale poškozen byl pouze P. V., který musel deset vteřin čekat a až pak si mohl pro své "vysvědčení" dojít. Po předání těchto výpisů vysvědčení se několik kluků sešlo vedle kostela svaté Ludmily (napravo od chodníku vedoucího od východu z vestibulu k chrámu) a napadlo je, že by si mohli zahrát propisku ve sněhu (hráči nyní nemuseli sedět, neboť propiska byla vyhazována výše). Hrálo se do čtyř vítězství ve větším počtu než ve 112-ce a vyhrál opět J. Fa. Následovaly jednodenní pololetní prázdniny a po nich víkend.

 

Nyní krátký popis propisky. Měla červený vršek, ze kterého čouhala průhledná plastová tuha. Ta byla v červené součástce pevně uvízlá, takže ani během těžkých zápasů nevypadla. Otvor na psaní byl však velmi malý, podle toho někteři soudili, že se jedná o mikrotužku. Na druhou stranu, v mikrotužkách nebývá plastová tuha, ta je naopak charakteristická právě pro propisky. Ať se však jedná o jakoukoliv psací potřebu, pro hru se ustálil název "Propiska".

 

Třetí hra (za předpokladu, že jednomu výhozu propisky říkáme např. kolo, nikoliv hra; oficiální pojmenování zatím neexistují) proběhla v pondělí 1. února 2010 / sopotu 6. presna 2 (Kvarta A psala poznávací písemku z biologie přesunutou z konce minulé dekády), kdy klukům odpadla informační a výpočetní technika (7. a 8. vyučovací hodina), takže po obědě na začátku 6. vyučovací hodiny už měli volné odpoledne. Hrálo se do deseti bodů a i tuto hru vyhrál J. Fa.!

 

Na druhý den (týden po začátku nového trendu ve Stříhání) se hrály hned dvě hry. První během páté volné vyučovací hodiny, kdy byla hra omezena časem, nikoliv body a vyhrál - samozřejmě, jak jinak - už počtvrté J. Fa. s devíti body. Druhá hra se konala po skončení sedmé vyučovací hodiny. Hned na začátku hry (v prvním "kole") nastal obrovský problém, propiska se ztratila. To se stalo již vícekrát, ale nyní byla situace opravdu vážná. Kluci ji hledali přibližně dvacet minut až půl hodiny a našli ji M. Mi. s J. Fi. u východu z vestibulu, když už hledání vzdali a šli domů - hra tedy mohla pokračovat. Tuha však byla už delší dobu v místě konce červeného vršku prohlá a natržená (jednak ze zápasů, ale i ze skladování v prohlém stavu) a po krátké době se uprostřed páté hry rozpadla. Byla držena minuta ticha a poté se ji kluci pokusili svařit zapalovačem, ale to se nepovedlo.

 

P. Š. pak pro pokračování hry poskytl jednu křuplou modrobílou propisku (s modrými a bílými kroužky). Ta se velmi dobře chytala ve vzduchu, takže kluci zakázali její chycení předtím, než se poprvé dotkne země. Tato propiska však měla velmi malou výdrž a po chvíli se rozpadla a nepomohly jí ani četné pokusy o opravení. Poté J. Fa. věnoval malou tužku z obchodu s nábytkem IKEA, která sice vydržela až do konce hry, ale hrálo se s ní nepohodlně. Tentokrát vyhrál pro změnu P. Š. s dvanácti body (po dosažení deseti bodů se ještě chvíli hrálo prodloužení). Od té doby se Propiska už nehrála, hlavně kvůli absenci hrací propisky, ale díky zraněním to přišlo mnoha hráčům vhod.

 

Zranění tvoří nejzajímavější část Propisky. Při posledních hrách má většina hráčů tendenci propisku zašlápnout a vzít ji až potom zpod své boty. Pokud se každý pokouší zajistit své vítězství tímto způsobem, vypadá to tak, že několik párů bot dupe po propisce a sobě navzájem. Ale jelikož cílem hry je propisku sevřít v dlani a nikoliv zašlápnout, většinou se najde někdo (proslavil se tím zejména J. Ko.), kdo strčí svou ruku do této změti dupajících nohou v zimních botách. Výhodou je, že je dotyčný blíže k vítězství než ti "nahoře" (tedy ti, co propisku zašlapávají), ale nevýhodou naopak bolestivá poranění ruky.

 

Dalším charakteristickým obrazem Propisky, zejména před "zašlapávacím obdobím" je hlouček na sobě ležících lidí, kteří se snaží získat propisku, a několik dalších hráčů, kteří už na tento cíl rezignovali a snaží se pouze škodit ostatním, např. strkáním, držením za ruce, skákáním na hlouček (v tomto oboru dominuje hlavně V. Č.). V souvislosti s hloučkem - často se už stalo, že se propiska octla daleko mimo hloučku a byla vzata někým, kdo už se jejího získání vzdal. V tomto také spočívá kouzlo Propisky. Ale ne více, jako v občasných poraněních, zejména rukou, ale např. M. Mi. byl několikrát kopnut kolenem do hlavy.

 

Nyní bych se ještě rád vrátil ke Stříhání, které dneska dosáhlo zatím nejvtipnějších situací. Vznikla totiž obrovská síť provázání úkolů. Spouštěl ji M. Mi., který mimo jiné na začátku každé věty musel chraplavě říct "Co jéé!" Na to navazoval V. Ch. kýváním hlavy, V. Č. tleskáním, J. Fa. rotací jazyka s otevřenými ústy a hlavně J. Fi. který musel přeskakovat z jedné nohy na druhou a kývat rukama (později ještě i vrážet do zdi). Ten měl na konci každé věty říkat "mlok". Ale vzhledem k obrovskému navázání na toto slovo se J. Fi. rozhodl ho říkat pokaždé, když bude vykonávat činnosti navázané na M. Mi. "Mlok" způsoboval, že J. Fa. dělal repikoidní pohyb prohýbáním těla (před něj si musel vždy, když to dělal stoupnout ještě T. N.), komplikovaný systém úkolů pro J. M., tancování V. Č. a další věci a několik zase jiných úkolů bylo na "mloka" navázáno až druhořadně. Kromě toho byly i úkoly mimo tuto hlavní síť, kupříkladu P. V. říkal na konci každé věty "banán", později "banananán", nebo J. Š. musel (pouze ve škole) říkat "včela" vždy místo písmene "a" (kromě této samotné včely samozřejmě). S postupným odpadáváním jednotlivých členů sítě se zmenšoval i počet úkolů, až síť zanikla.

 

Tak vám přeji hezký večer a buďte ve Stříhání i při Propisce opatrní,

 

Firefox

 
Děkujeme vám za návštěvu! Dotazy směřujte sem.